V praxi se při přihlašování pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení můžeme nezřídka setkat s otázkou souběžného uplatnění kauzální a směnečné pohledávky, kdy směnka zajišťuje kauzální závazek. Ze strany insolvenčních správců či dlužníků samotných se lze setkat s argumentací, že takový postup není možný, neboť nelze požadovat dvojí plnění. Pojďme si tedy vysvětlit, jak to funguje, a proč taková argumentace u soudu neobstojí.
Jaký je rozdíl mezi kauzální a směnečnou pohledávkou?
Pojmem kauzální pohledávka se označuje taková pohledávka, která vznikla na základě konkrétního právního důvodu (kauzy). Mohla vzniknout na základě smlouvy, rozhodnutí soudu nebo jiné právní skutečnosti. Je tedy důležité, aby se vázala ke konkrétní právní skutečnosti. Aby byl věřitel s kauzální pohledávkou úspěšný a mohl ji uplatnit u soudu, musí být schopen prokázat existenci konkrétní kauzy, z níž pohledávka vznikla. Důkazní břemeno leží na věřiteli.
Směnečná pohledávka je specifický druh pohledávky, který je úzce spojen s existencí směnky. Na rozdíl od výše zmíněných kauzálních pohledávek, které jsou vždy vázány na konkrétní právní skutečnost (např. smlouvu), je směnečná pohledávka abstraktním typem, což se projeví v tom, že pro existenci směnky není právní důvod (kauza) důležitý a ani z ní nevyplývá. To znamená, že její platnost nezávisí na žádném konkrétní kauze, která by vznik směnky musela ospravedlnit. Nejvyšší soud je ohledně tzv. zajišťovacích směnek ustálen v závěrech, že směnku lze definovat jako dlužnický dokonalý cenný papír, jímž za předpokladu splnění přísných formálních náležitostí vzniká přímý, bezpodmínečný, nesporný a abstraktní závazek určité osoby zaplatit majiteli směnky v určitém místě a čase stanovenou peněžitou částku. Směnečný závazek je zcela samostatný a oddělený od případného závazku, který byl původem jeho vzniku. Okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se pak projeví v okruhu tzv. kauzálních námitek, jimiž se dlužník ze zajišťovací směnky může bránit povinnosti ze směnky plnit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 ICdo 4/2012).
Je možné uplatnit souběžně oba typy pohledávek v insolvenčním řízení?
Ano, je to možné. Z pohledu věřitele je souběžné přihlášení kauzální a směnečné pohledávky do insolvenčního řízení zcela legitimní a právem aprobovaný postup.
U směnečné pohledávky se neuplatňuje princip akcesority, není závislá na existenci pohledávky, kterou zajišťuje, ani princip subsidiarity, tj. věřitel se nemusí nejprve snažit uspokojit z pohledávky, kterou směnka zajišťuje, nýbrž se může přímo domáhat uspokojení ze směnečné pohledávky. Z výše vymezené povahy zajišťovací směnky vyplývá, že plněním na zajišťovací směnku (na rozdíl od plnění z titulu ručení či zástavního práva) zajištěná pohledávka nezaniká a stejně tak plněním na zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka ze zajišťovací směnky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 29 Odo 1141/2006).
Věřitel má právo uplatnit oba typy pohledávek, jelikož kauzální a směnečná pohledávka jsou samostatnými závazky vyvěrajícími z vlastního právního důvodu. Nejde o duplicitní uplatňování práv z jednoho právního důvodu, ale jde o zcela samostatné a na sobě nezávislé právní nároky s odlišným právním režimem, které k sobě přistupují kumulativně. To však neznamená, že by se mělo věřiteli z ekonomického hlediska dostat dvojího plnění. Směnka slouží k vyššímu zajištění práv věřitele, je sice na pohledávce zajištěné směnkou nezávislá, ale ve svém důsledku působí jako náhradní plnění. Dlužník plní na směnku, která zajišťovala kauzální pohledávku. Takže dluh z kauzální pohledávky je tímto zprostředkovaně splacen “náhradním plněním” ze směnky.
Přihlásit obě pohledávky souběžně do insolvenčního řízení lze, přičemž v rozsahu, ve kterém se tyto pohledávky “kryjí”, se v rámci insolvenčního řízení považují za jednu pohledávku a nesčítají se ani pro účely hlasování na schůzi věřitelů ani pro účely rozvrhu (srov rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3716/2007).
Souběžně můžeme také přihlásit do insolvenčního řízení i pohledávku ze zajišťovací směnky a kauzální pohledávku, která je navíc zajištěna zástavním právem. Pokud však věřitel přihlásí pouze nezajištěnou směnečnou pohledávku a poté by se chtěl uspokojit ze zástavního práva, kterým byla zajištěna kauzální pohledávka, nebude to možné z důvodu, že kauzální pohledávku do řízení nepřihlásil a nemá na uspokojení ze zástavního práva žádný platný právní titul v rámci daného řízení. Směnečná pohledávka je samostatná a zcela oddělená od kauzálního závazku a zástavní právo se na ní nevztahuje.
Je nezbytné v přihlášce specifikovat kauzu směnky?
Směnka je, jak již bylo zmíněno, abstraktním právním úkonem, v které kauza výslovně vyjádřena není, a ani z ní nevyplývá. Často se v praxi můžeme setkat se situací, kdy insolvenční správci vyzývají přihlášené věřitele, aby směnečné pohledávky doplnily i o kauzu. Vysvětlují to tvrzením, že potřebují dostatečné množství informací, aby byli schopni pohledávku řádně posoudit. Insolvenční zákon stanoví požadavek na posouzení skutkového popisu důvodu vzniku pohledávky, což si však nelze u směnečné pohledávky vykládat tak, že se má posuzovat kauza směnky. Vysvětlování kauzy pohledávky může být významné při posuzovaní existence pohledávky, ale toto neplatí u pohledávek abstraktních.
U abstraktních pohledávek se bude zkoumat čistě existence či neexistence nároku. Insolvenčnímu správci tak postačí pouze ty skutkové informace, které mu umožní učinit závěr, zda daná směnečná pohledávka vznikla a zda je vybavena nárokem. Směnečný věřitel tak není povinen tvrdit skutkové okolnosti osvětlující kauzu směnky, či prokazovat faktický důvod vzniku závazku.
Je potřeba předložit originál směnky?
Nabízí se otázka, zdali je potřeba předložit originál směnky jako přílohu přihlášky směnečné pohledávky do insolvenčního řízení. Pro posouzení této situace je podstatné, jestli se jedná o pohledávku vykonatelnou či nevykonatelnou.
Nejprve se zastavíme u pohledávky nevykonatelné. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že pokud listina absentuje není možné dané právo uplatnit ani převést. Z toho důvodu je u tzv. nevykonatelných směnečných pohledávek vždy nutné přiložit originál směnky jako přílohu přihlášky, či ji doložit poté, ale vždy se tak musí učinit do začátku konání přezkumného řízení. Pokud se věřitel tímto způsobem nezachová, insolvenční správce bude nucen přihlášenou pohledávku popřít, jelikož zde není jistota o pravosti směnky či jejím majiteli. Vrchní soud v Praze k tomu v usnesení ze dne 6. 1. 2017, sp. zn. 101 VSPH 126/2016 dodává následující: ”Pokud věřitel nepředloží směnku ani v incidenčním sporu o určení pravosti pohledávky ze směnky, nemůže věřitel v tomto incidenčním sporu uspět. V takovém případě není dán prostor pro výzvu dle § 114b o.s.ř. A není možné rozhodnout ve prospěch žalobce rozsudkem pro uznání vydaným dle § 114b odst. 5 o.s.ř.”
Jedinou výjimku z povinnosti předložit originál směnky insolvenčnímu soudu představuje procesní situace, kdy již běží soudní řízení o zaplacení směnky a směnka je z toho důvodu uložena v soudní úschově. V takovém případě je na insolvenčním správci, aby si u příslušného soudu uložení originálu směnky ověřil.
Podíváme-li se, jak je tomu u tzv. vykonatelných směnečných pohledávek, zjistíme, že by věřiteli mělo stačit k úspěšnému předložení čistě jen pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, kterým byla přihlašovaná pohledávka přiznána (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 99/2015 ze dne 21.12.2017). Věřitel nemá povinnost dokládat originál směnky. Názor, který vyústil ze zmíněného rozhodnutí, nemusí však obstát za všech okolností. V případě, že insolvenční správce popře vykonatelnou pohledávku co do pravosti nebo výše takové pohledávky, bude dána potřeba předložit originál směnečné listiny i v případě vykonatelné pohledávky.
Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.
Naše služby se zaměřují mimo jiné též na vymáhání pohledávek a zastupování v insolvenčních řízeních.
Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.
