Předání a převzetí díla – skutečně platí, že čím podrobněji ve smlouvě popíšeme, tím lépe?
Smlouva o dílo je jednou z nejčastěji uzavíraných smluv. Zhotovitel se jí zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj cenu. V praktickém životě může být předmětem smlouvy o dílo například stavba domu, rekonstrukce bytu, vytvoření počítačového programu, montáž nábytku, ale také třeba vytvoření účesu kadeřníkem, provedení uměleckého díla nebo ušití šatů. S tím souvisí i cena za dílo, která může být v hodnotě jednotek korun nebo naopak v mnoha stovkách milionů.
Způsoby uzavření smlouvy o dílo
Cílem zhotovitele obecně je provést dílo tak, aby za něj dostal od objednatele v plné výši zaplaceno, objednatel má naopak zájem na tom, aby zaplatil pouze za dílo, které je provedeno bez vad. Je přirozené, že pokud se hodnota díla bude pohybovat v nízkých částkách, nebude písemná smlouva o dílo uzavírána – tak např. při běžném využití služeb kadeřníka neočekáváme, že nám kadeřník předloží písemnou smlouvu, kde bude přesně specifikováno, jakým způsobem, kdy a za jakou cenu kadeřník úpravu účesu provede. S kadeřníkem se pouze ústně dohodneme, jak bychom si účes představovali a pak už jen doufáme, že výsledek bude odpovídat našemu přání. Pokud se tak nestane, máme omezené možnosti obrany, protože bude pravděpodobně sporné, co přesně měl kadeřník udělat – to pro nás jako zákazníka může být obtížné prokázat. Na takto nízkou míru formalismu (smlouva uzavřená ústní formou) přistupujeme proto, že riziko, že se dílo nepovede, není velké (zvláště pokud ke kadeřníkovi chodíme pravidelně) a hlavně proto, že naše vstupní finanční investice je pouze v řádech stovek či tisíců korun.
Pokud ale uzavíráme smlouvu o dílo, jejímž předmětem je dílo významně vyšší hodnoty, nepochybně se vyplatí mít smlouvu o dílo sjednánu písemně. A to nejen pokud vystupujeme v roli toho, komu je dílo dodáváno (zajímá nás termín dokončení, kvalita provedení, cena), ale i tehdy, jsme-li v postavení zhotovitele (kdy a jakým způsobem nám bude dílo zaplaceno, kdy jej bude objednatel považovat za dokončené apod.).
Provedení díla – pro obě smluvní strany klíčový okamžik
Při realizaci díla je zásadní okamžik provedení díla (dle ust. § 2604 občanského zákoníku platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno). Zhotovitel provedením díla ukončuje svou činnost a očekává, že mu za dílo bude zaplaceno (právo na zaplacení ceny vzniká provedením díla), naopak objednatel dílo přebírá, kontroluje, zda je provedeno řádně a zpravidla mu následně vzniká povinnost za dílo zaplatit. Pro obě smluvní strany se tak z hlediska plnění smlouvy o dílo jedná o podstatný moment, mj. i proto, že je často v rámci uzavřené smlouvy o dílo spojen s určitou sankcí při nedodržení sjednaného termínu – pokud zhotovitel neprovede dílo do určitého data, může mít povinnost zaplatit objednateli smluvní pokutu za zpoždění, pokud dílo odmítá převzít objednatel, může mít povinnost platit smluvní pokutu zhotoviteli naopak on.
Specifikace způsobu předání díla
Jak je uvedeno výše, je z hlediska provedení díla významný okamžik předání díla – je proto důležité ve smlouvě o dílo řádně specifikovat, jak ono předání a převzetí díla bude probíhat. Účastníci často z opatrnosti způsob předání a převzetí díla ve smlouvě o dílo upravují velmi podrobně, někdy možná až příliš. I když to totiž možná může být poněkud překvapivé, tak velmi detailní úpravou způsobu předání a převzetí díla se účastníci mohou nevědomky dostat do pozdějších značných problémů. Proč?
Občanský zákoník nestanoví, jakým způsobem má být dílo předáno. Může tak být předáno např. jednoduše fyzicky, prostřednictvím emailu nebo prostřednictvím předávacího protokolu. Smluvní strany mají v tomto ohledu volnost a mohou si dohodnout jakýkoliv způsob předání, který je objektivně možný. Dokonce si nemusí dohodnout žádný konkrétní způsob předání a převzetí s tím, že k němu dojde faktickým způsobem. Naopak si ale ve smlouvě o dílo mohou dohodnout naprosto detailní způsob předání, tj. např. dle vzorového předávacího protokolu, který musí být podepsán za účastníky smlouvy konkrétními osobami, musí mít určité náležitosti apod. Tato důsledná pečlivost může být v konečném důsledku pastí.
Striktní přístup Nejvyššího soudu k odchýlení se od sjednaného způsobu předání díla
V případě posuzování smlouvy o dílo je třeba přihlížet nejen k textu zákona, ale také k ustálené soudní praxi. Nejvyšší soud se ve svých rozhodnutích opakovaně vyslovil v tom smyslu, že sjednat předání díla je možno jakýmkoliv myslitelným způsobem, nicméně pokud si už smluvní strany určitý konkrétní způsob předání díla ve smlouvě zvolí, pak je tento způsob předání třeba dodržet. Při nedodržení sjednaného způsobu je výsledkem to, že dílo nemůže být považováno za předané a převzaté, a tedy ani za provedené (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 542/2018, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014, sp. zn. 32 Odo 296/2005, sp. zn. 32 Odo 2399/2012, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007 a mnoho dalších).
Nejvyšší soud dokonce zastává natolik formalistický přístup, že v případě, pokud si strany sjednají předání díla právě prostřednictvím předávacího protokolu, nelze toto protokolární předání díla nahradit; a to třeba ani tím, že si strany dílo předají pouze fakticky a obě se chovají tak, jako by dílo předané bylo – např. jej objednatel plnohodnotně užívá (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4979/2014, sp. zn. 32 Cdo 542/2018); ani v takovém případě není možno nahlížet na dílo jako na provedené. Takové závěry mohou být pro obě smluvní strany, které po celou dobu jednají tak, že dílo již bylo předáno a převzato (a provedeno), nemilým překvapením.
Co se stane, není-li sjednaný způsob předání díla dodržen?
Skutečnost, že dílo nelze považovat za předané, má zcela praktické důsledky, které mohou být pro smluvní strany, resp. zejm. jednu z nich v případě sporu až fatální. Zhotoviteli totiž po právní stránce nevznikne právo na zaplacení ceny za dílo, které fakticky dokončil, a navíc je v prodlení s plněním závazku dílo provést, což pro něho může znamenat uplatnění smluvních pokut ze strany objednatele. Zároveň se nerozběhne ani záruka, zhotovitel nemá právo na vyplacení zádržného apod. Naproti tomu, pokud je nedodržení sjednaného postupu předání způsobeno objednatelem, může se do prodlení dostat naopak on a opět jej mohou postihnout sankce za neposkytnutí řádné součinnosti zhotoviteli.
Jak možným budoucím komplikacím předcházet?
Z uvedeného vyplývá, že v případě, pokud dochází k uzavření smlouvy o dílo, je samozřejmě vhodné takovou smlouvu uzavřít písemně (nejedná-li se o relativně marginální záležitost). Zároveň s tím je ale třeba důkladně promyslet, jakým způsobem si smluvní strany dílo prokazatelně předají a jaké náležitosti takové předání musí splňovat. Je nutné při tom dbát mimořádné obezřetnosti třeba i proto, že realizace díla může trvat několik let a způsob předání a převzetí díla, který se nám při podpisu smlouvy o dílo jeví jako zcela jednoduchý, se může za několik let stát krajně problematickým.
V každém případě, ať už si předání díla dohodneme ve smlouvě o dílo jakkoliv, je nutné takto sjednaný způsob dodržet; pokud to nelze, nezbývá než s druhou stranou smlouvy raději dohodnout změnu smlouvy o dílo a způsob předání smluvně upravit. Pokud totiž některý ze stanovených požadavků nebude dodržen, může toho druhá smluvní strana využít nebo dokonce zneužít ve svůj prospěch a celý smluvní závazek v podstatě otočit (vrácení již zaplacené ceny díla, požadovat zaplacení smluvní pokuty za prodlení aj.). Bránit se takovému zneužívajícímu přístupu může být při objektivním nedodržení sjednaných požadavků na předání velmi obtížné a nelze spoléhat na to, že soudy budou automaticky takové jednání druhé smluvní strany považovat za zneužití práva či jednání proti dobrým mravům.
Za účelem předcházení budoucím problémům je vhodné smlouvu o dílo týkající se významnějšího díla vždy konzultovat s odborníkem a přizpůsobit ji tak na míru každému smluvnímu vztahu dle předmětu díla, jeho hodnoty i dle toho, kdo s námi smlouvu o dílo uzavírá jako druhá smluvní strana. Obezřetnost na začátku se nám totiž na konci může velmi vyplatit.
Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.
Naše služby se zaměřují mimo jiné též na přípravu smluv včetně smluv o dílo v oblasti stavebnictví, duševního vlastnictví i v jiných oblastech.
Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.
