Smlouva o dílo – předání a převzetí díla

Předání a převzetí díla – skutečně platí, že čím podrobněji ve smlouvě popíšeme, tím lépe?

Smlouva o dílo je jednou z nejčastěji uzavíraných smluv. Zhotovitel se jí zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za něj cenu. V praktickém životě může být předmětem smlouvy o dílo například stavba domu, rekonstrukce bytu, vytvoření počítačového programu, montáž nábytku, ale také třeba vytvoření účesu kadeřníkem, provedení uměleckého díla nebo ušití šatů. S tím souvisí i cena za dílo, která může být v hodnotě jednotek korun nebo naopak v mnoha stovkách milionů.

Způsoby uzavření smlouvy o dílo

Cílem zhotovitele obecně je provést dílo tak, aby za něj dostal od objednatele v plné výši zaplaceno, objednatel má naopak zájem na tom, aby zaplatil pouze za dílo, které je provedeno bez vad. Je přirozené, že pokud se hodnota díla bude pohybovat v nízkých částkách, nebude písemná smlouva o dílo uzavírána – tak např. při běžném využití služeb kadeřníka neočekáváme, že nám kadeřník předloží písemnou smlouvu, kde bude přesně specifikováno, jakým způsobem, kdy a za jakou cenu kadeřník úpravu účesu provede. S kadeřníkem se pouze ústně dohodneme, jak bychom si účes představovali a pak už jen doufáme, že výsledek bude odpovídat našemu přání. Pokud se tak nestane, máme omezené možnosti obrany, protože bude pravděpodobně sporné, co přesně měl kadeřník udělat – to pro nás jako zákazníka může být obtížné prokázat. Na takto nízkou míru formalismu (smlouva uzavřená ústní formou) přistupujeme proto, že riziko, že se dílo nepovede, není velké (zvláště pokud ke kadeřníkovi chodíme pravidelně) a hlavně proto, že naše vstupní finanční investice je pouze v řádech stovek či tisíců korun.

Pokud ale uzavíráme smlouvu o dílo, jejímž předmětem je dílo významně vyšší hodnoty, nepochybně se vyplatí mít smlouvu o dílo sjednánu písemně. A to nejen pokud vystupujeme v roli toho, komu je dílo dodáváno (zajímá nás termín dokončení, kvalita provedení, cena), ale i tehdy, jsme-li v postavení zhotovitele (kdy a jakým způsobem nám bude dílo zaplaceno, kdy jej bude objednatel považovat za dokončené apod.).

Provedení díla – pro obě smluvní strany klíčový okamžik

Při realizaci díla je zásadní okamžik provedení díla (dle ust. § 2604 občanského zákoníku platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno). Zhotovitel provedením díla ukončuje svou činnost a očekává, že mu za dílo bude zaplaceno (právo na zaplacení ceny vzniká provedením díla), naopak objednatel dílo přebírá, kontroluje, zda je provedeno řádně a zpravidla mu následně vzniká povinnost za dílo zaplatit. Pro obě smluvní strany se tak z hlediska plnění smlouvy o dílo jedná o podstatný moment, mj. i proto, že je často v rámci uzavřené smlouvy o dílo spojen s určitou sankcí při nedodržení sjednaného termínu – pokud zhotovitel neprovede dílo do určitého data, může mít povinnost zaplatit objednateli smluvní pokutu za zpoždění, pokud dílo odmítá převzít objednatel, může mít povinnost platit smluvní pokutu zhotoviteli naopak on.

Specifikace způsobu předání díla

Jak je uvedeno výše, je z hlediska provedení díla významný okamžik předání díla – je proto důležité ve smlouvě o dílo řádně specifikovat, jak ono předání a převzetí díla bude probíhat. Účastníci často z opatrnosti způsob předání a převzetí díla ve smlouvě o dílo upravují velmi podrobně, někdy možná až příliš. I když to totiž možná může být poněkud překvapivé, tak velmi detailní úpravou způsobu předání a převzetí díla se účastníci mohou nevědomky dostat do pozdějších značných problémů. Proč?

Občanský zákoník nestanoví, jakým způsobem má být dílo předáno. Může tak být předáno např. jednoduše fyzicky, prostřednictvím emailu nebo prostřednictvím předávacího protokolu. Smluvní strany mají v tomto ohledu volnost a mohou si dohodnout jakýkoliv způsob předání, který je objektivně možný. Dokonce si nemusí dohodnout žádný konkrétní způsob předání a převzetí s tím, že k němu dojde faktickým způsobem. Naopak si ale ve smlouvě o dílo mohou dohodnout naprosto detailní způsob předání, tj. např. dle vzorového předávacího protokolu, který musí být podepsán za účastníky smlouvy konkrétními osobami, musí mít určité náležitosti apod. Tato důsledná pečlivost může být v konečném důsledku pastí.

Striktní přístup Nejvyššího soudu k odchýlení se od sjednaného způsobu předání díla

V případě posuzování smlouvy o dílo je třeba přihlížet nejen k textu zákona, ale také k ustálené soudní praxi. Nejvyšší soud se ve svých rozhodnutích opakovaně vyslovil v tom smyslu, že sjednat předání díla je možno jakýmkoliv myslitelným způsobem, nicméně pokud si už smluvní strany určitý konkrétní způsob předání díla ve smlouvě zvolí, pak je tento způsob předání třeba dodržet. Při nedodržení sjednaného způsobu je výsledkem to, že dílo nemůže být považováno za předané a převzaté, a tedy ani za provedené (k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 542/2018, sp. zn. 23 Cdo 4979/2014, sp. zn. 32 Odo 296/2005, sp. zn. 32 Odo 2399/2012, sp. zn. 23 Cdo 4092/2007 a mnoho dalších).

Nejvyšší soud dokonce zastává natolik formalistický přístup, že v případě, pokud si strany sjednají předání díla právě prostřednictvím předávacího protokolu, nelze toto protokolární předání díla nahradit; a to třeba ani tím, že si strany dílo předají pouze fakticky a obě se chovají tak, jako by dílo předané bylo – např. jej objednatel plnohodnotně užívá (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4979/2014, sp. zn. 32 Cdo 542/2018); ani v takovém případě není možno nahlížet na dílo jako na provedené. Takové závěry mohou být pro obě smluvní strany, které po celou dobu jednají tak, že dílo již bylo předáno a převzato (a provedeno), nemilým překvapením.

Co se stane, není-li sjednaný způsob předání díla dodržen?

Skutečnost, že dílo nelze považovat za předané, má zcela praktické důsledky, které mohou být pro smluvní strany, resp. zejm. jednu z nich v případě sporu až fatální. Zhotoviteli totiž po právní stránce nevznikne právo na zaplacení ceny za dílo, které fakticky dokončil, a navíc je v prodlení s plněním závazku dílo provést, což pro něho může znamenat uplatnění smluvních pokut ze strany objednatele. Zároveň se nerozběhne ani záruka, zhotovitel nemá právo na vyplacení zádržného apod. Naproti tomu, pokud je nedodržení sjednaného postupu předání způsobeno objednatelem, může se do prodlení dostat naopak on a opět jej mohou postihnout sankce za neposkytnutí řádné součinnosti zhotoviteli.

Jak možným budoucím komplikacím předcházet?

Z uvedeného vyplývá, že v případě, pokud dochází k uzavření smlouvy o dílo, je samozřejmě vhodné takovou smlouvu uzavřít písemně (nejedná-li se o relativně marginální záležitost). Zároveň s tím je ale třeba důkladně promyslet, jakým způsobem si smluvní strany dílo prokazatelně předají a jaké náležitosti takové předání musí splňovat. Je nutné při tom dbát mimořádné obezřetnosti třeba i proto, že realizace díla může trvat několik let a způsob předání a převzetí díla, který se nám při podpisu smlouvy o dílo jeví jako zcela jednoduchý, se může za několik let stát krajně problematickým.

V každém případě, ať už si předání díla dohodneme ve smlouvě o dílo jakkoliv, je nutné takto sjednaný způsob dodržet; pokud to nelze, nezbývá než s druhou stranou smlouvy raději dohodnout změnu smlouvy o dílo a způsob předání smluvně upravit. Pokud totiž některý ze stanovených požadavků nebude dodržen, může toho druhá smluvní strana využít nebo dokonce zneužít ve svůj prospěch a celý smluvní závazek v podstatě otočit (vrácení již zaplacené ceny díla, požadovat zaplacení smluvní pokuty za prodlení aj.). Bránit se takovému zneužívajícímu přístupu může být při objektivním nedodržení sjednaných požadavků na předání velmi obtížné a nelze spoléhat na to, že soudy budou automaticky takové jednání druhé smluvní strany považovat za zneužití práva či jednání proti dobrým mravům.

Za účelem předcházení budoucím problémům je vhodné smlouvu o dílo týkající se významnějšího díla vždy konzultovat s odborníkem a přizpůsobit ji tak na míru každému smluvnímu vztahu dle předmětu díla, jeho hodnoty i dle toho, kdo s námi smlouvu o dílo uzavírá jako druhá smluvní strana. Obezřetnost na začátku se nám totiž na konci může velmi vyplatit.

Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.

Naše služby se zaměřují mimo jiné též na přípravu smluv včetně smluv o dílo v oblasti stavebnictví, duševního vlastnictví i v jiných oblastech.

28. 3. 2025/by Kateřina Gottvaldová

Zásada subsidiarity trestní represe

Mezilidské vztahy se často komplikují různý nesmiřitelnými názory nebo životními postoji, které nezřídka přerostou do takových rozměrů, že znesvářené strany hledají pomoc u civilních soudů nebo dokonce u orgánů činných v trestním řízení. To vyvolává otázku, zda lze spornou věc podřadit pod normy práva civilního nebo trestního. Například nepravdivá recenze, kterou někdo zveřejní na internetu, může vyvolat soukromoprávní spor o ochranu dobré pověsti (§ 82 občanského zákoníku), ale i trestní stíhání autora takové recenze pro pomluvu (§ 184 trestního zákoníku), popř. řízení o přestupku proti občanskému soužití (§ 7 zákona o některých přestupcích).

Pokud jde o aplikaci norem trestního práva, v těchto situacích nepostačí jen formálně podřadit skutkové okolnosti pod znaky skutkové podstaty trestného činu uvedeného v trestním zákoníku. Orgán činný v trestním řízení je také povinen přihlédnout k tomu, že by mělo být trestní právo použito jako poslední prostředek (ultima ratio) při ochraně práv a zájmů ve společnosti. To znamená, že trestní odpovědnost by měla být uplatňována pouze tehdy, kdy jiné právní nástroje či opatření nejsou dostatečné nebo vhodné k dosažení potřebné ochrany nebo nápravy. Tato zásada je zakotvena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, citujeme:

„Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“.

Převedeno do příkladu shora uvedené pomluvy uvedené znamená, že je trestní stíhání za pomluvu přípustné pouze v případech nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze dostatečně napravit prostředky soukromého práva. Obecně tato zásada subsidiarity trestní represe znamená, že trestní právo hraje vždy pouze podpůrnou roli, tedy že ochrana společenských zájmů je v první řadě svěřena jiným odvětvím práva. Trestní právo má být aplikováno, až když možnosti jiných právních odvětví k ochraně zájmů nepostačují.

Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.

Naše služby se zaměřují mimo jiné též na trestní právo včetně poradenství ve věcech trestněprávní odpovědnosti a obhajobu ve všech fázích trestního řízení.

11. 3. 2025/by Kateřina Gottvaldová

*, News

Investment and Doing Business in the Czech Republic

The Czech Republic (CR) is a landlocked country in Central Europe. It has about 10.8 million inhabitants. After the fall of the communist regime in 1989, a period of major economic changes begun. It was necessary to reconstruct the economic system in the country towards a market economy, with an emphasis on private ownership and effective economic competition. In the following years the Czech Republic joined the Organisation for Economic Cooperation and Development – OECD (1994), joined NATO (1999) and the process of system transformations in the entire country was completed significantly when the Czech Republic affiliated with the European Union in 2004. Membership in the European Union means for the Czech Republic a number of economic and other benefits. First of all, it is a single market as an area without internal borders where the free movement of goods, services, persons and capital is applied. The single market of the European Union allows the Czech Republic to maintain close business relations with other members of the European Union. Today the Czech Republic is modern, developed and democratic country with parliamentary democracy and market economy, making it able to guarantee a stable environment for foreign businessmen and investors.

1) Investment of Foreigners

Czech law enables foreigners to conduct trade activities under the same conditions and to the same extent as Czech entrepreneurs. Foreigners may become founders or co-founders of a company, or may join an existing Czech company. Foreign companies may operate in the Czech Republic either by establishing a branch office registered in the Czech Republic or by establishing a Czech company. There are four different legal forms of companies. Unlimited liability company and limited partnership company are little used by foreign investors. Most convenient for the investors is the establishment of a limited liability company or possibly a joint stock company in the Czech Republic.

Limited Liability Company – Ltd. (společnost s ručením omezeným – s.r.o.)

This is the most common form of company for small and medium-sized businesses and subsidiaries of foreign parent companies. Partners in a Limited Liability Company are liable for company’s debts and obligations only up to the amount of unpaid contribution according to the state registered in the Commercial Register.

Limited Liability Company is established by the Memorandum of Association (MOA), or the Deed of Incorporation (DOI) if the company is being founded by one person.

Member of a Limited Liability Company could be a natural or legal person.

Membership Contribution of a Member

Minimum registered capital is CZK 1. The Memorandum of Association or the Deed of Incorporation can determine higher amount of the capital; if non-monetary investments are included, the MOA or the DOI must state the object of such investments and the method of valuation.

Bodies of Ltd.:

General Meeting
Executive Director/s – could be also foreigners (even non EU nationals)
Supervisory Board – Is not required, however, may be set.

Joint Stock Company – JSC. (akciová společnost – a.s.)

A Joint Stock Company is established by the Memorandum of Association (MOA), or the Deed of Incorporation (DOI) if the company is being founded by one person.

Shareholder of a Joint Stock Company could be a natural or legal person.

Shareholders in a joint-stock company are not liable for company’s debts and obligations.

Membership Contribution of a Shareholder

Minimum registered capital is CZK 2,000,000. At least 30% of the amount to be subscribed for in cash must be paid upon incorporation. If non-monetary investments are included, the MOA or the DOI must state the object of such investments and the method of valuation.

Bodies of JSC.:

General Meeting
Board of Directors / the Statutory Director – members could be also foreigners (even non EU nationals)
Supervisory Board / Administrative Board

The Czech law recognizes two systems of a Joint Stock Company’s management. More frequent dualistic system means that the company has the Board of Directors as the statutory body elected by the General Meeting. The Supervisory Board oversees the operation of the company. In the monistic system there is an Administrative Board also elected by General Meeting, the statutory body is represented by the Statutory Director – an individual who may also be the Chairman of the Administrative Board.

Branch Office

A Branch Office of a foreign company is not a Czech legal entity, but functions as the representative of a foreign company and incurs obligations on the foreign company’s behalf. Branch Office must fully list its planned activities in the application for entry in the Commercial Register, as it is only allowed to engage in the listed activities. The name and registered office or location of the branch and the name and registered office or location of the foreign company registered abroad, including the number of its registration in the foreign register, shall also be entered into the Commercial Register.

A director, who may be either a Czech natural person or foreign natural person, must be appointed as head the Branch Office. A director subjects to the same regime as a statutory body of a company.

The law according to which the Branch Office’s parent entity was founded also applies to the Branch Office’s internal dealings.

Joint Venture

Joint Venture of Czech and foreign shareholders may be established as any of the above-described forms of business companies; usually Ltd. or JSC. are established as Joint Venture of Czech and foreign shareholders.

2) Procedure for Setting up a Company

Foundation of the Company:

The company is founded by the Memorandum of Association (MOA), or by the Deed of Incorporation (DOI) if the company is being founded by one person, both in the form of a notarial deed.

For the purpose of the establishing a company it is necessary to determine among others:

business name (firm)
registered office address
business activity
the person(s) nominated to the statutory bodies

Incorporation of the Company

A company comes into existence through its registration in the Commercial Register. Before submitting an application for entry into the Commercial Register it has to be paid at least 30% on each of the members or shareholders cash contribution.

For setting up the company and its incorporation the following documents are required:

Power of Attorney granted by the founder(s) of the company with officially certified signature, apostilled/superlegalised depending on the country where it is signed
Affidavit of the person(s) nominated as the statutory body with officially certified signature, apostilled/superlegalised depending on the country where it is signed
Excerpt from the Criminal Register of home country of the statutory body, apostilled/superlegalised depending on the country where it is issued
Trade Certificate
Declaration proving the registered office address
The Memorandum of Association or the Deed of Incorporation, both in the form of a notarial deed
Evidence of payment of the registered capital
If the shareholder would be a legal entity, then also its extract from the Commercial Register, apostilled/superlegalised depending on the country where it is issued.

The process of registration is carried out through a notary or an application to the local commercial court. Legal assistance is not obligatory but certainly recommendable.

Only after incorporation into the Commercial Register is the company allowed to launch its business activities. The registration usually takes just a few days.

3) Residence permit

The matters related to foreigner’s stay in the Czech Republic are regulated by the Act No. 326/1999 Coll., Act on Foreigner’s Stay and Residence in the CR, as amended.

Members and Statutory Body of Limited Liability Company or Joint Stock Company (non-EU national)

To be a member of Limited Liability Company (Ltd.) or Joint Stock Company (JSC.) incorporated in the Czech Republic basically mean to have property rights or voting rights in it. In such a case there is no special requirement which would relate to citizenship; even non-EU nationals entered in the Commercial Register as authorized person to act on behalf of the company and not regularly present in the Czech Republic needs no working and residency permit.

However, if a non-EU person (member or statutory body) will be active for Ltd. or JSC. (providing activities for running its business, i.e. dealing with day to day business), a working permit and residency permit will be required.

Following from the above, the Czech Ltd. or JSC. could be established and registered into the Czech Commercial Register without its founder’s and statutory body member’s residency permits. However, if the non-EU person intends to be regularly present in the Czech Republic and participate on the local activities of the Czech company as its member or statutory body, it is necessary obtaining a long term residency permit and working permit for the Czech Republic.

The time-limit for issuing a decision on an application for a long term residence permit for the purpose of business is 90 days.

4) Acquisition of Real Estate

Foreign natural and legal persons are allowed to acquire realties in the Czech Republic under the same conditions as Czech persons. The most frequent title for the transfer of the ownership right is a written purchase agreement. The purchase agreement is valid if it contains a specification of the real estate according to the records of Land Register and certified signatures on the same deed. Property rights to real estate are acquired on its entry in the Land Register; this process usually takes 1 month. For the security reasons it is usual for the buyer to transfer funds for the purchase price to an attorney, notarial or bank custody until the entry in the Land Register is successfully processed.

5) Taxation Rules

Personal Income Tax:

Taxpayers: Natural persons, who can be resident or non-resident. Resident is a person, who has permanent residence in the Czech Republic or habitually resident here (he stays here at least 183 days in a year); he has tax duty related to all of income (from CR as well as foreign countries); Non-resident is the natural person who do not fulfill conditions of a resident; he has tax duty only for income from resources in CR.
Subject matter of personal income tax: Income from employment, Income from self-employment, Income from capital, Rental income, Other income (for example casual activities, transfers, winnings).
Tax base: The amount by which the income accruing to the taxpayer in a tax year exceeds the costs demonstrably incurred to generate, assure and maintain the income.
Tax rate: 15% for the part of the tax base up to 48 times the average wage and 23% for the part of the tax base exceeding 48 times the average wage.
Taxation period: Calendar year.
Assessment of the tax: The taxpayer has a duty to assess the tax himself and fulfil a tax return. The tax can be assessed on the ground of the tax return or ex officio (tax assessment). Anyone whose annual income subject to personal income tax exceeds CZK 50,000 is required to file a tax return, unless it is exempt income or income on which tax is withheld at a special tax rate.
Paying taxes: Advance/at once.

Corporate Income Tax:

Taxpayers: Legal entities, investment funds, mutual funds, or trust funds. Taxpayers can be residents or non-residents too. Resident is a legal entity, which has registered office or management of the company in the Czech Republic; it has tax duty that applies on both incomes from sources in CR and on incomes from foreign sources. Non-resident is a legal entity, which does not have registered office in CR or international agreement determines it; he has a tax duty, which applies only to incomes from sources in CR.
Subject matter of corporate income tax: The incomes from all activities and management of all property (unless the law provides otherwise).
Tax base: A difference by which income exceeds expenses, while respecting their accruals.
Tax rate: 21 %, in case of investment funds or mutual funds only 5%.
Taxation period: Calendar year, financial year, the period from the record date of the merger or division of the business corporation or the transfer of assets to the shareholder to the end of the calendar year or business year in which the conversion or transfer of assets became effective; or the accounting period, if that accounting period is longer than 12 consecutive months.

Value Added Tax (VAT):

Taxpayer: A taxable person who has a registered office or place of business in the Czech Republic and whose turnover exceeds the statutory threshold (CZK 2,000,000 for 12 calendar months in most cases). A person who concludes a contract of association or other similar contract with another taxable person also becomes a taxable person on the date of conclusion of that contract. Another alternative is to become a voluntary VAT payer. This means that a company or an individual applies as a VAT payer of its own volition, in spite of the fact that its turnover has not exceeded the sum required by the law.
Subject matter: Supply of goods or transfer of immovable property or transfer of immovable property at auction for consideration by a taxable person; the supply of services for consideration by a taxable person; the acquisition of goods from another EU Member State by a taxable person in the domestic territory and the acquisition of a new means of transport from another EU Member State for consideration by a person who is not a taxable person; importation of goods with a place of performance in the domestic territory.
Tax base: Everything received or to be received by the taxable person as consideration for the taxable supply, including the amount for payment of excise duty, from the person for whom the taxable supply is made or from a third party, exclusive of tax on that taxable supply.
Tax rate: As of 1 January 2024 there are only two VAT rates, 12% (reduced) and 21% (standard). In practice, there is also a third VAT rate which is 0% (VAT exemption for e.g. books, long-term accommodation rentals, arts, non-profit sport activities, etc.).
Taxation period: Calendar quarter, if the turnover of the taxpayer for the previous calendar year did not exceed CZK 10,000,000 and it is not an unreliable taxpayer; calendar month in other cases.

Other Business-related Taxes:

Capital duties: There is no capital duty levied in the Czech Republic.
Stamp duties: Only on certain legal transactions during administrative or court proceedings.
Customs duties: In general, all goods crossing the Czech border are subject to customs duties, except from EU.
Other excise duties: E.g. on tobacco, alcoholic drinks and mineral oils.
Environmental taxes: For electricity, natural gas or coal supplies.
Advertising duty: There is no advertising duty levied in the Czech Republic.
Road tax: For vehicles weighing over 12 tonnes registered and operating in the Czech Republic.
Immovable property tax: Tax on land and buildings located in the Czech Republic.

Double Taxation Treaties:

In addition to Czech domestic arrangements that provide relief from international double taxation, the Czech Republic has also entered into double taxation treaties with more than 90 countries to prevent double taxation and allow cooperation between the Czech Republic and overseas / EU tax authorities in enforcing their respective tax laws.

6) Investment Incentives

Investments incentives are mainly available to subjects investing in industry: they can be received by investors launching or expanding production, technological centres and strategic service centres (the field of real estate services is not included). Incentives are primarily regulated by Act No. 72/2000 Coll., on Investment Incentives, as amended. The responsible authority is CzechInvest, the Investment and Business Development Agency, which is an agency of the Ministry of Industry and Trade. Maximum amount of incentives may differ depending on the region of the Czech Republic, while projects implemented in the territory of the city of Prague are excluded from the possibility to receive investment incentives.

Investment incentives are usually applied in the form of a corporate tax credit. Other forms of investment incentives are: material support for the creation of new jobs, material support for the retraining or training of employees, material support for the acquisition of tangible and intangible fixed assets for strategic investment projects, exemption from real estate tax and the transfer of land at a preferential price. These forms of aid can be combined with each other. When combining forms of aid, the public aid thresholds cannot be exceeded.

The funds saved in taxes can be used by the company for its further development. To facilitate the creation of jobs in regions where this is desirable, material support is provided for the creation of new jobs.

An application for investment incentives must be submitted to the CzechInvest agency before work begins on the investment project for which the investment incentives are requested. This obligation is based on the Investment Incentives Act which also lists all documents that need to be submitted.

The process of granting investment incentives:

The investor applies for investment incentives through the agency Czechinvest;
The competent authorities (Ministry of Industry and Trade, Ministry of Finance, Ministry of Labour and Social Affairs, Ministry of Agriculture, Ministry of Environment, Government of the Czech Republic) assess the application in accordance with the Investment Incentives Act;
The investor is informed of the result of the evaluation of the application;
In case of a positive evaluation, the investor receives a promise of investment incentives. The decision on the promise of investment incentives is issued by the Ministry of Industry and Trade;
The investor applies for investment incentives on the basis of the promise made; The providers of specific investment incentives are the Ministry of Industry and Trade, the tax authorities and the labour offices;
The investor draws investment incentives in accordance with the terms of the Act.

7) Legal Services for Foreign Investors

Bělina & Partners Law Firm is very pleased to provide potential foreign investors with all legal services associated with the implementation of investments in the Czech Republic or provide the foreign investors with details of doing business in the Czech Republic. We may help with the establishment of companies, purchase of companies or businesses, representation before state authorities, preparation of contractual documents, processing the application for investment incentives or obtaining a residence permit or possibly working permit.

Bělina & Partners Law Firm could also arrange for providing additional services through proven partners with whom we cooperate on long-term basis. These additional services include for example tax consultancy or property management.

Bělina & Partners Law Firm may arrange for help with finding investment opportunities in the Czech Republic based on the specific requirements of foreign investors and we may represent foreign investors in negotiations with sellers or Czech business partners and analyse legal conditions of the investment.

Bělina & Partners Law Firm has many years of experience in providing legal services in the area of investments, establishment of companies, purchase of companies or businesses and shares of them. We have successfully implemented a number of mergers and acquisitions for Czech and foreign clients for example in the area of energy or real estate.

ARE YOU INTERESTED? CONTACT US!

If this article appeals to you, please contact us and we will prepare a personalized offer for you.

Please do not hesitate to contact us via:

E-mail: recepce@belinapartners.cz

Phone: +420 226 287 000

Alternatively, please contact any of our partners: Our team – Bělina & Partners

30. 1. 2025/by Kateřina Gottvaldová

Pracovněprávní audit

Jen v prvním pololetí roku 2024 uskutečnily orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 10 006 kontrol, což odpovídá trendu okolo 20 000 kontrol ročně. Více než 50 % těchto kontrol odhalilo porušení právních předpisů, za něž byly uloženy pokuty přesahující 254 milionů korun. Klienti se na nás často obracejí až když u nich kontrola probíhá, zjištěné nedostatky již odstranit nelze a sankce jsou v dohledu.

Nenechte se zaskočit kontrolou inspektorátu práce! Zůstaňte o krok napřed a aktualizujte staré procesy s ohledem na nejnovější právní úpravu a možnosti. Nechte si zpracovat pracovněprávní audit od odborníků z oblasti pracovního práva.

Co Vám pracovněprávní audit přinese?

Prověření procesů a dokumentů: Naši specialisté prověří Vaše zavedené procesy a pracovněprávní dokumentaci.
Identifikace slabých míst: Objeví potencionálně slabá místa nejen z hlediska možných sankcí, ale i z hlediska flexibility a hospodárnosti pracovněprávních vztahů a předcházení pracovněprávním sporům.
Doporučení pro konkrétní zlepšení: Přinese konkrétní návrhy na zlepšení v jednotlivých oblastech.
Příprava na kontrolu: Připraví zaměstnavatele i zaměstnance na možnou kontrolu ze strany kontrolních orgánů.

ZAJÍMÁ VÁS VÍCE? KONTAKTUJTE NÁS!

Pokud Vás tato služba oslovila, kontaktujte nás prosím, my s Vámi projdeme krátký dotazník a na základě odpovědí pro Vás budeme schopni připravit individualizovanou nabídku.

Neváhejte nás prosím kontaktovat prostřednictvím:

E-mailu: recepce@belinapartners.cz

Telefonu: +420 226 287 000

Případně kontaktujte kteréhokoli z našich partnerů či advokátů: Náš tým – Bělina & Partners

9. 1. 2025/by Kateřina Gottvaldová

Pracovněprávní školení

Chápeme, jak dynamické prostředí pracovněprávních vztahů může být náročné, zvláště v poslední době četných novelizací. Rádi bychom Vás proto pozvali k účasti na našich odborných školeních z oblasti pracovního práva. Pomůžeme Vám zůstat v obraze a efektivně se vypořádat jak s běžnou agendou, tak i s právními novinkami.

Proč si vybrat naše pracovněprávní školení?

Aktualizované informace: Získáte znalosti o nejnovějších legislativních změnách a jejich praktických dopadech.
Prezenčně i online: Můžete vybírat mezi prezenční i online formou školení.
Interaktivní formát: Možnost živé diskuze a kladení otázek.
Praktické rady: Aplikovatelné tipy a doporučení od odborníků v oboru.

Obsah školení je volitelný. Plně se přizpůsobíme Vašim požadavkům a potřebám.

Pokud nemáte specifické požadavky na obsah školení, můžete vybírat například z následujících okruhů (které lze i různě kombinovat):

„Valmech“ novela zákoníku práce č. 230/2024 Sb.
- nový mechanismus pro valorizaci minimální mzdy
- tzv. samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem
- zrušení povinnosti zaměstnavatele sestavovat plán dovolených
- paušalizace některých příplatků u DPP/DPČ a změny u osobního příplatku
- úprava v oblasti subdodavatelské odpovědnosti ve stavebnictví
- zrušení tzv. stop výdělku při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
- pluralita odborových organizací

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 2025
- sjednávání a obsah dohod, souběh dohod a pracovního poměru
- evidence DPP
- rozvrh pracovní doby a dovolená
- konsolidační balíček – záměr zákonodárce a finální podoba

Flexibilní novela zákoníku práce 2025
- Změny v rozvazování pracovního poměru (běh výpovědní doby, úprava výpovědních důvodů, refundace náhrady nemajetkové újmy aj.)
- Změny v úpravě zkušební doby
- Doručování mzdového/platového výměru
- Výkon práce mladistvých od 14 let

Slaďování pracovního a osobního života (work-life balance)
- flexibilní instrumenty pracovněprávních vztahů
- kratší pracovní doba pro pečující zaměstnance
- dřívější návrat z rodičovské dovolené
- zastupování zaměstnanců na mateřské a rodičovské dovolené
- výdělečná činnost zaměstnance během rodičovské dovolené

Rozvazování pracovního poměru
- Přehled způsobů rozvazování pracovního poměru se zaměřením na výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele
- Aktuální judikatura a „dobrá praxe“ při rozvazování pracovního poměru zaměstnavatelem
- Plánované změny v oblasti rozvazování pracovního poměru flexinovelou, vč. počítání výpovědní doby, prodloužení lhůt k rozvázání pracovního poměru aj.

Rovné zacházení a zákaz diskriminace
- Vymezení rovného zacházení a zákazu diskriminace
- Projevy zásady rovného zacházení před vznikem pracovního poměru a po dobu jeho trvání
- Způsoby obrany zaměstnanců před nerovným zacházením či diskriminací na pracovišti, rizika a dopady na zaměstnavatele
- Ochrana oznamovatelů se zaměřením zejména na zákaz odvetných opatření

Odměňování zaměstnanců
- Přehled způsobů a nastavení odměňování zaměstnanců ve mzdové sféře vč. odměňování „dohodářů“
- Rovné zacházení v oblasti odměňování a zákaz diskriminace
- Aktuální judikatura v oblasti odměňování
- Směrnice o transparentním odměňování – co lze z pohledu zaměstnavatele čekat?

ZAJÍMÁ VÁS VÍCE? KONTAKTUJTE NÁS!

Pokud Vás tato služba oslovila, kontaktujte nás prosím, my s Vámi projdeme krátký dotazník a na základě odpovědí pro Vás budeme schopni připravit individualizovanou nabídku.

Neváhejte nás prosím kontaktovat prostřednictvím:

E-mailu: recepce@belinapartners.cz

Telefonu: +420 226 287 000

Případně kontaktujte kteréhokoli z našich partnerů či advokátů: Náš tým – Bělina & Partners

9. 1. 2025/by Kateřina Gottvaldová

Souběžné uplatnění kauzální a směnečné pohledávky v insolvenčním řízení

V praxi se při přihlašování pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení můžeme nezřídka setkat s otázkou souběžného uplatnění kauzální a směnečné pohledávky, kdy směnka zajišťuje kauzální závazek. Ze strany insolvenčních správců či dlužníků samotných se lze setkat s argumentací, že takový postup není možný, neboť nelze požadovat dvojí plnění. Pojďme si tedy vysvětlit, jak to funguje, a proč taková argumentace u soudu neobstojí.

Jaký je rozdíl mezi kauzální a směnečnou pohledávkou?

Pojmem kauzální pohledávka se označuje taková pohledávka, která vznikla na základě konkrétního právního důvodu (kauzy). Mohla vzniknout na základě smlouvy, rozhodnutí soudu nebo jiné právní skutečnosti. Je tedy důležité, aby se vázala ke konkrétní právní skutečnosti. Aby byl věřitel s kauzální pohledávkou úspěšný a mohl ji uplatnit u soudu, musí být schopen prokázat existenci konkrétní kauzy, z níž pohledávka vznikla. Důkazní břemeno leží na věřiteli.

Směnečná pohledávka je specifický druh pohledávky, který je úzce spojen s existencí směnky. Na rozdíl od výše zmíněných kauzálních pohledávek, které jsou vždy vázány na konkrétní právní skutečnost (např. smlouvu), je směnečná pohledávka abstraktním typem, což se projeví v tom, že pro existenci směnky není právní důvod (kauza) důležitý a ani z ní nevyplývá. To znamená, že její platnost nezávisí na žádném konkrétní kauze, která by vznik směnky musela ospravedlnit. Nejvyšší soud je ohledně tzv. zajišťovacích směnek ustálen v závěrech, že směnku lze definovat jako dlužnický dokonalý cenný papír, jímž za předpokladu splnění přísných formálních náležitostí vzniká přímý, bezpodmínečný, nesporný a abstraktní závazek určité osoby zaplatit majiteli směnky v určitém místě a čase stanovenou peněžitou částku. Směnečný závazek je zcela samostatný a oddělený od případného závazku, který byl původem jeho vzniku. Okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se pak projeví v okruhu tzv. kauzálních námitek, jimiž se dlužník ze zajišťovací směnky může bránit povinnosti ze směnky plnit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 29 ICdo 4/2012).

Je možné uplatnit souběžně oba typy pohledávek v insolvenčním řízení?

Ano, je to možné. Z pohledu věřitele je souběžné přihlášení kauzální a směnečné pohledávky do insolvenčního řízení zcela legitimní a právem aprobovaný postup.

U směnečné pohledávky se neuplatňuje princip akcesority, není závislá na existenci pohledávky, kterou zajišťuje, ani princip subsidiarity, tj. věřitel se nemusí nejprve snažit uspokojit z pohledávky, kterou směnka zajišťuje, nýbrž se může přímo domáhat uspokojení ze směnečné pohledávky. Z výše vymezené povahy zajišťovací směnky vyplývá, že plněním na zajišťovací směnku (na rozdíl od plnění z titulu ručení či zástavního práva) zajištěná pohledávka nezaniká a stejně tak plněním na zajištěnou pohledávku nezaniká pohledávka ze zajišťovací směnky (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008, sp. zn. 29 Odo 1141/2006).

Věřitel má právo uplatnit oba typy pohledávek, jelikož kauzální a směnečná pohledávka jsou samostatnými závazky vyvěrajícími z vlastního právního důvodu. Nejde o duplicitní uplatňování práv z jednoho právního důvodu, ale jde o zcela samostatné a na sobě nezávislé právní nároky s odlišným právním režimem, které k sobě přistupují kumulativně. To však neznamená, že by se mělo věřiteli z ekonomického hlediska dostat dvojího plnění. Směnka slouží k vyššímu zajištění práv věřitele, je sice na pohledávce zajištěné směnkou nezávislá, ale ve svém důsledku působí jako náhradní plnění. Dlužník plní na směnku, která zajišťovala kauzální pohledávku. Takže dluh z kauzální pohledávky je tímto zprostředkovaně splacen “náhradním plněním” ze směnky.

Přihlásit obě pohledávky souběžně do insolvenčního řízení lze, přičemž v rozsahu, ve kterém se tyto pohledávky “kryjí”, se v rámci insolvenčního řízení považují za jednu pohledávku a nesčítají se ani pro účely hlasování na schůzi věřitelů ani pro účely rozvrhu (srov rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3716/2007).

Souběžně můžeme také přihlásit do insolvenčního řízení i pohledávku ze zajišťovací směnky a kauzální pohledávku, která je navíc zajištěna zástavním právem. Pokud však věřitel přihlásí pouze nezajištěnou směnečnou pohledávku a poté by se chtěl uspokojit ze zástavního práva, kterým byla zajištěna kauzální pohledávka, nebude to možné z důvodu, že kauzální pohledávku do řízení nepřihlásil a nemá na uspokojení ze zástavního práva žádný platný právní titul v rámci daného řízení. Směnečná pohledávka je samostatná a zcela oddělená od kauzálního závazku a zástavní právo se na ní nevztahuje.

Je nezbytné v přihlášce specifikovat kauzu směnky?

Směnka je, jak již bylo zmíněno, abstraktním právním úkonem, v které kauza výslovně vyjádřena není, a ani z ní nevyplývá. Často se v praxi můžeme setkat se situací, kdy insolvenční správci vyzývají přihlášené věřitele, aby směnečné pohledávky doplnily i o kauzu. Vysvětlují to tvrzením, že potřebují dostatečné množství informací, aby byli schopni pohledávku řádně posoudit. Insolvenční zákon stanoví požadavek na posouzení skutkového popisu důvodu vzniku pohledávky, což si však nelze u směnečné pohledávky vykládat tak, že se má posuzovat kauza směnky. Vysvětlování kauzy pohledávky může být významné při posuzovaní existence pohledávky, ale toto neplatí u pohledávek abstraktních.

U abstraktních pohledávek se bude zkoumat čistě existence či neexistence nároku. Insolvenčnímu správci tak postačí pouze ty skutkové informace, které mu umožní učinit závěr, zda daná směnečná pohledávka vznikla a zda je vybavena nárokem. Směnečný věřitel tak není povinen tvrdit skutkové okolnosti osvětlující kauzu směnky, či prokazovat faktický důvod vzniku závazku.

Je potřeba předložit originál směnky?

Nabízí se otázka, zdali je potřeba předložit originál směnky jako přílohu přihlášky směnečné pohledávky do insolvenčního řízení. Pro posouzení této situace je podstatné, jestli se jedná o pohledávku vykonatelnou či nevykonatelnou.

Nejprve se zastavíme u pohledávky nevykonatelné. Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že pokud listina absentuje není možné dané právo uplatnit ani převést. Z toho důvodu je u tzv. nevykonatelných směnečných pohledávek vždy nutné přiložit originál směnky jako přílohu přihlášky, či ji doložit poté, ale vždy se tak musí učinit do začátku konání přezkumného řízení. Pokud se věřitel tímto způsobem nezachová, insolvenční správce bude nucen přihlášenou pohledávku popřít, jelikož zde není jistota o pravosti směnky či jejím majiteli. Vrchní soud v Praze k tomu v usnesení ze dne 6. 1. 2017, sp. zn. 101 VSPH 126/2016 dodává následující: ”Pokud věřitel nepředloží směnku ani v incidenčním sporu o určení pravosti pohledávky ze směnky, nemůže věřitel v tomto incidenčním sporu uspět. V takovém případě není dán prostor pro výzvu dle § 114b o.s.ř. A není možné rozhodnout ve prospěch žalobce rozsudkem pro uznání vydaným dle § 114b odst. 5 o.s.ř.”

Jedinou výjimku z povinnosti předložit originál směnky insolvenčnímu soudu představuje procesní situace, kdy již běží soudní řízení o zaplacení směnky a směnka je z toho důvodu uložena v soudní úschově. V takovém případě je na insolvenčním správci, aby si u příslušného soudu uložení originálu směnky ověřil.

Podíváme-li se, jak je tomu u tzv. vykonatelných směnečných pohledávek, zjistíme, že by věřiteli mělo stačit k úspěšnému předložení čistě jen pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu, kterým byla přihlašovaná pohledávka přiznána (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 99/2015 ze dne 21.12.2017). Věřitel nemá povinnost dokládat originál směnky. Názor, který vyústil ze zmíněného rozhodnutí, nemusí však obstát za všech okolností. V případě, že insolvenční správce popře vykonatelnou pohledávku co do pravosti nebo výše takové pohledávky, bude dána potřeba předložit originál směnečné listiny i v případě vykonatelné pohledávky.

Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.

Naše služby se zaměřují mimo jiné též na vymáhání pohledávek a zastupování v insolvenčních řízeních.

9. 12. 2024/by Kateřina Gottvaldová

Kontrola ze strany inspekce práce

Za první pololetí roku 2024 uskutečnily orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 10 006 kontrol, což odpovídá trendu okolo 20 000 kontrol ročně. Porušení právních předpisů bylo oblastními inspektoráty práce zjištěno u více než 50 % ze všech dokončených kontrol, za něž byly jen v prvním pololetí roku 2024 uloženy pokuty v celkové výši téměř 254 milionů korun.

Na co se kontroly zaměřují?

Nejvíce kontrol se týká dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečného provozu vyhrazených technických zařízení. V této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji dopouštějí porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Kontrolováno je i náležité a pravidelné školení zaměstnanců v oblasti BOZP.

Další výrazně kontrolovanou oblastí je odhalování nelegálního zaměstnávání. Kontrole podléhá umožnění výkonu závislé práce fyzických osob mimo pracovněprávní vztah (včetně tzv. švarcsystému) či bez řádného pracovního povolení či povolení k pobytu (zaměstnávání cizinců). Jen za první pololetí roku 2024 odhalily oblastní inspektoráty práce 896 takto nelegálně zaměstnaných osob.

Značná část kontrol se dále věnuje dodržování pracovněprávních předpisů a podmínek výkonu práce. Nejčastěji je v této oblasti zjištěno porušování povinností v rámci odměňování, při sjednávání a ukončování pracovního poměru či při dodržování pracovní doby a doby odpočinku. Kontroly se dále zaměřují na povinnosti na úseku evidence pracovní doby, povinnosti mít doklady o pracovněprávním vztahu v písemné formě na pracovišti včetně písemné informace o obsahu pracovněprávního vztahu, dodržování vnitřních předpisů a kolektivních smluv aj.

Proč kontrola právě u Vás?

Inspektoráty práce postupují podle ročního programu kontrolních akcí, pro nějž jsou subjekty, které budou kontrolovány, vybírány víceméně náhodně. Do hledáčku kontroly se tak můžete dostat i přes perfektní vztahy na pracovišti i mimo něj.

Mimo tyto kontroly provádí inspektoráty práce i kontroly neplánované, na podkladě obdržených podnětů ke kontrole či např. v případech závažnějších pracovních úrazů. Jen za prvních 6 měsíců roku 2024 přijaly orgány inspekce práce celkem 3 345 podnětů ke kontrole. Více jak polovina z nich upozorňovala na možné porušování právních předpisů v oblasti podmínek pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Druhý nejvyšší objem podnětů se týkal nelegální práce. Kromě podnětů z řad vlastních zaměstnanců se může jednat o podněty spolupracujících či konkurenčních subjektů či jiných státních orgánů v rámci zjištění při jejich dozorové činnosti (např. kontrola cizinecké policie či živnostenského úřadu a jejich podezření na nelegální zaměstnávání kontrolovaných fyzických osob). Totožnost podatele přitom zůstává utajena. Rozsah kontroly současně není omezen podaným podnětem či utrpěným pracovním úrazem; inspektoráty se zpravidla zaměří i na další související oblasti.

Na co se v rámci kontroly připravit?

Zaměstnavatel se o kontrole dozví zpravidla předem doručením písemného Oznámení o zahájení kontroly, v němž je kromě označení kontrolované osoby uveden i předmět kontroly, kontrolované období, seznam kontrolujících inspektorů a poučení o právech a povinnostech. Na Oznámení ve většině případů navazuje písemná Výzva k poskytnutí součinnosti, která obsahuje požadavek inspektorátu na zodpovězení položených otázek a doložení příslušných podkladů ve stanovené lhůtě (nejčastěji 7/10/14 dnů ode dne doručení). S ohledem na odpovědi a poskytnuté podklady mohou navazovat doplňující výzvy či další úkony jako např. osobní kontrola inspektora, výslechy osob aj. Kvalifikovanou odpověď již na první výzvu, včetně doložení podkladů, proto není radno jakkoliv podcenit. Ačkoliv se odpovědi na položené dotazy mohou zdát na první pohled jednoduché, může si zaměstnavatel při jejich neobratném zodpovězení výrazně uškodit. Rozlišovat je totiž nutné mezi: zaměstnanci a OSVČ; zaměstnanci v pracovním poměru a na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr; vyplácením mzdy, odměny či ceny např. za dílo, službu aj. Nesprávné užití pojmů může například způsobit, že na místo reálného vztahu podnikatel – OSVČ bude mít inspektorát práce za to, že se jedná o umožnění výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah (umožnění nelegální práce), za které hrozí právnickým osobám pokuta v rozmezí od 50 000 do 10 000 000 Kč.

Inspektoráty práce nadto mohou provádět i předem neohlášené kontroly. Je přitom potřeba počítat s tím, že inspektor je oprávněn vstupovat do objektů zaměstnavatele; ověřovat totožnost osob na pracovištích; vést rozhovory se zaměstnanci a jinými osobami na pracovišti bez přítomnosti dalších osob; požadovat předložení dokumentů; pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy, a to od 1. 1. 2025 pravděpodobně i bez vědomí kontrolovaných osob. V takových případech je poté možné ze strany kontrolované osoby spoléhat jen na řádnou prevenci spočívající zejména v pravidelné interní kontrole dodržování veškerých inspektorátem práce kontrolovaných povinností včetně proškolení osob, jichž by se kontrola včetně výslechů mohla týkat.

Nechcete, aby Vás kontrola inspektorátu práce zastihla nepřipravené? Nechte si poradit od odborníků z oblasti pracovního práva. Pracovněprávní audit prověří vztahy na pracovišti včetně zavedených procesů a potřebných dokumentů, identifikuje potencionálně slabá místa s návrhy na zlepšení a připraví příslušné zaměstnance na průběh kontroly včetně možných dotazů ze strany inspektorů.

Zdroje statistických údajů:

29. 11. 2024/by Kateřina Gottvaldová

Valorizace SJM aneb co se skrytými mezerami v právu

Nález Ústavního soudu ze dne 11. září 2024, sp. zn. Pl. ÚS 23/24 se stal průlomovým rozhodnutím v otázce valorizace vnosů do společného jmění manželů. Je významný nejen pro porozvodové vypořádání SJM, ale i pro podmínky přípustnosti dotváření práva při vyplňování mezer v právu soudy.

Stěžovatel a vedlejší účastnice byli manželé již od roku 1988. Manžel vlastnil nemovitost, kterou měl ve výlučném vlastnictví. Krátce po uzavření manželství ji prodal a společně s manželkou koupili nemovitost, která již byla součástí společného jmění manželů (hodnota nemovitosti cca 200.000 Kč). Manželství bylo však v roce 2017 rozvedeno a následovalo řízení o vypořádání společného jmění manželů. Hlavním předmětem sporu se stala ona nemovitost, která ovšem v době rozvodu dosahovala mnohonásobně vyšší hodnoty (hodnota nemovitosti v době vypořádání společného jmění cca 10 mil. Kč).

Civilní soudy nařídily nemovitost prodat a bývalým manželům rozdělily výtěžek rovným dílem. Stěžovateli navíc přiznaly částku, kterou vynaložil ze svého výlučného jmění ke koupi společné nemovitosti v souladu s ustanovením § 742 odst. 1 občanského zákoníku (cca 170 tis. Kč). I přes stěžovatelovy námitky nepoužily civilní soudy § 742 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého se při vypořádání zaniklého společného jmění vnos manžela z výhradního do společného majetku takzvaně valorizuje (započítá se zvýšený nebo snížený podle změny hodnoty součásti majetku, na niž byl vynaložen)․ Odkázaly totiž na dřívější rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1172/2022 ze dne 29. 7. 2022 (R 64/2023), který v jiném řízení dovodil, že toto ustanovení lze použít jedině tehdy, když se na valorizaci manželé předem dohodli. Přitom v předmětném řízení bylo zjištěno, že stěžovatel se s manželkou na ničem takovém nedohodli. Stěžovatel se obrátil na Ústavní soud s tím, že obecné soudy porušily jeho právo na spravedlivý proces a právo vlastnit majetek, neboť rozhodovaly ve zjevném rozporu s § 742 odst. 2 občanského zákoníku.

Bylo dotváření práva Nejvyšším soudem už za hranou?

Soudy, jakožto jedna ze základních složek státní (a veřejné) moci, mají za úkol zákony interpretovat a aplikovat. Při tomto procesu ovšem musí soud vzít v potaz účel a historii vzniku zákona a souvislosti s celým právním řádem.

Ústavní soud připomněl, že co se týče jazykového významu textu, lze od sebe odlišit výklad práva, dotváření práva a tvorbu práva. Výklad práva si klade za cíl při jasném jazykovém jádru dotvořit nějakou jeho neurčitou část. Pokud je ale při výkladu práva překročena hranice extenzivního výkladu, jedná se o dotváření práva, nebo jeho tvorbu. Soudy tuto hranici mohou překročit za předpokladu, že respektují obecně uznávané metody dotváření práva. Je to možné proto, že zákonodárce nemůže předvídat každou jednotlivou situaci, a proto je dotváření práva soudy za určitých podmínek přijatelné.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí vymezil podmínky, za kterých je dotváření práva soudem přípustné. Soud si může dovolit dotvořit právo, pokud 1) se v příslušném ustanovení vyskytuje mezera, 2) se jedná o mezeru nevědomou, 3) mezera není nevědomá, ale musí dojít k zásadním změnám relevantních (např. společenských) okolností.

Dle argumentace Nejvyššího soudu se jedná o nevědomou mezeru v zákoně a jazykový význam tohoto ustanovení je širší, než jaký je účel zákona. Z toho důvodu se rozhodl pro dotvoření práva teleologickou redukcí. Toto své dotvoření ovšem náležitě neodůvodnil, což mu Ústavní soud ve svém nálezu vytkl.

Ústavní soud konstatoval, že formulace v ustanovení § 742 odst. 2 občanského zákoníku je natolik jasná a jednoznačná, že pro jakékoliv dotváření práva soudem zde není prostor. Současně je Ústavní soud toho názoru, že jde o vědomou mezeru v právu, a proto, pokud chtěl Nejvyšší soud dotvářet právo, měl se dostatečně zabývat otázkou, zda nedošlo k významné změně společenských nebo jiných relevantních poměrů, které by tuto změnu opodstatnily, což ovšem neučinil.

Dle Ústavního soudu je tedy na základě jazykového výkladu tohoto ustanovení manžel oprávněn při rozvodu požadovat vyplacení nejen finančních prostředků ze svého výlučného vlastnictví, které vynaložil na koupi společné věci, ale i zvýšenou hodnotu té části majetku.

Starý občanský zákoník neznal žádné ustanovení obdobné § 742 odst. 2 občanského zákoníku. Dříve byla tato situace řešena judikaturou, která uplatňovala tzv. princip redukce, který přihlížel pouze ke snížení hodnoty dané věci. Oproti němu se dnešní zákonná úprava řídí principem obohacení. Ten má zaručit, že při vnosu do společného jmění manželů není rozhodující výše hodnoty investovaného majetku, ale jak se investice projeví ve zvýšení hodnoty společného jmění. Důvodová zpráva tuto změnu ospravedlňuje tím, že pro dobu, ve které vznikl účinný občanský zákoník, byly charakteristické výkyvy cen oběma směry, proto se zákonodárce rozhodl pracovat i s variantou zvyšování hodnoty společného majetku, nejen jeho snižování.

Proto Ústavní soud uzavřel, že Nejvyšší soud porušil stěžovatelovo právo na soudní a jinou ochranu. A to tím že se odchýlil od ustálených interpretačních metod a očividného záměru zákonodárce. I přesto, že k tomu nebyly žádné relevantní důvody, se rozhodl dotvářet zákon. Doslovné znění zákona i vůli zákonodárce tak nahradil svou pouhou představou o vhodnějším právním pravidlu.

Ústavní soud na konci svého nálezu zdůraznil, že nepopírá, že se soud při aplikaci ustanovení § 742 odst. 2 občanského zákoníku může potýkat s aplikačními obtížemi. Vyslovil možnost Nejvyššího soudu rozpracovat podmínky, za kterých mohou obecné soudy toto ustanovení aplikovat pro jednotlivé situace. Ovšem zcela popřít obecný princip obohacení a redukovat ho pouze na případy, kdy se na něm manželé výslovně dohodnou, vykračuje z mezí soudcovského dotváření práva.

Bělina & Partners advokátní kancelář s.r.o.

Naše služby se zaměřují mimo jiné též na oblast rodinného práva, vypořádání společného jmění manželů i zastupování před Ústavním soudem

7. 10. 2024/by Kateřina Gottvaldová

10 let od vzniku Unie obhájců ČR

Advokáti naší kanceláře jsou členy Unie obhájců ČR, která na konci září 2024 oslavila slavnostním shromážděním v prostorách Strahovského kláštera výročí 10 let od svého vzniku.

Více

27. 9. 2024/by admin4632

Sue Ryder Charity Cup podruhé

Fotbalový tým Bělina & Partners se i v tomto roce zúčastnil benefičního turnaje Sue Ryder Charity Cup. Opět jsme podpořili dobrou věc a tentokrát se probojovali až do čtvrtfinále. Finále máme nadosah a popereme se o něj příští rok.

Více

12. 9. 2024/by admin4632

1) Investment of Foreigners

Limited Liability Company – Ltd. (společnost s ručením omezeným – s.r.o.)

Membership Contribution of a Member

Bodies of Ltd.:

Joint Stock Company – JSC. (akciová společnost – a.s.)

Membership Contribution of a Shareholder

Bodies of JSC.:

Branch Office

Joint Venture

2) Procedure for Setting up a Company

Foundation of the Company:

Incorporation of the Company

3) Residence permit

Members and Statutory Body of Limited Liability Company or Joint Stock Company (non-EU national)

4) Acquisition of Real Estate

5) Taxation Rules

Personal Income Tax:

Corporate Income Tax:

Value Added Tax (VAT):

Other Business-related Taxes:

Double Taxation Treaties:

6) Investment Incentives

The process of granting investment incentives:

7) Legal Services for Foreign Investors

Neváhejte nás kontaktovat